VODNÍ HRAD LIPÝ

HISTORIE

Hrad byl založen rodem Ronovců koncem 13. století na ostrůvku řeky Ploučnice, která na svém středním toku vytváří celou řadu romantických meandrů a slepých ramen. První písemná zmínka pochází z roku 1277, kdy o hradě píše Čeněk z Lipé. Osudy hradu jsou úzce spjaty s historií města, které pravděpodobně nechal vystavět nejslavnější z rodu Ronovců, Jindřich z Lipé. Jindřich z Lipé roku 1319 prodává zdejší slibně se rozvíjející panství svým příbuzným Berkům z Dubé, ti hrad drží až do husitských válek. Roku 1426 byl však hrad a město dobit vojsky Jana Roháče z Dubé. Hrad poté slouží husitským vojskům jako nejsevernější základna k jejich výpadům do Lužice. Správy hradu a města se ujímají husitští hejtmani. Po skončení husitských válek hrad opanoval Zikmund Děčínský z Vartenberka a vypukl další konflikt, který vstoupil do dějin jako lužicko-vartenberská válka, během níž byl hrad s městem roku 1444 obsazen, tentokrát vojskem lužického Šestiměstí a poté předán Jindřichovi Berkovi z Dubé. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek.
Roku 1502 dochází k dělení Berkovského majetku na čtyři díly. Město Lipá i hrad jsou rozděleny na čtvrtiny, část tohoto majetku postupně získává rod Vartenberků. V 16. století tedy na hradě sídlí dva rody, jak tomu je až do roku 1591, kdy paní Kunhuta Berkovna skupuje druhou polovinu hradu. Posledním z Berků, který na hradě sídlil, je Adam Berka, vnuk paní Kunhuty. Umírá roku 1607. Jeho vdova Anna se dva roky poté provdala za Abrahama ze Salhauzenu a roku 1616 kupuje od své dcery Anny Marie hrad a panství, které zdědila po otci a nechává je přepsat na svého nového chotě. Oba manželé však ještě téhož roku umírají a majetek dědí Abrahamův bratr Volf. Tomu je však majetek roku 1620 zabaven pro účast na stavovském povstání. Po bitvě na Bílé hoře zámek a město skupuje jako konfiskát vojevůdce Albrecht z Valdštejna, ten přesouvá správu panství na Nový Zámek v nedalekých Zahrádkách. Hrad přestává být sídlem šlechty a pomalu chátrá. Ještě roku 1778, při manévrech „bramborové války“, zde poobědval císař Josef II. se svými generály Laudonem a Lascym, ale tím slavná historie hradu Lipý končí. V roce 1820 vypukl ve městě ničivý požár, který zachvátil i staré panské sídlo. V 19. století je hrad pronajímán a poté přestaven na cukrovar. Za německé okupace byla sice snaha hrad opravit a zpřístupnit, ale práce byly pro nedostatek peněz zastaveny. V únoru roku 1957 je hlavní zámecká budova z příkazu Národního výboru odstřelena. Celý areál poté řadu let chátrá a upadá v zapomnění.
V roce 1992 je zahájen rozsáhlý archeologický průzkum, ten přinesl překvapující poznatky o počátcích osídlení České Lípy a stavebně historickém vývoji tohoto panského sídla. Současně probíhají práce na rehabilitaci celého areálu.
Dominantou hradu je mohutná hradba s renesančním oknem a dvě branské věže. Na nádvoří si návštěvníci mohou prohlédnout základy útočiště věže, takzvaného bergfritu, ten patří spolu se základy středověkého srubu a pece k nejstarší vývojové fázi hradu odkryté archeologickým průzkumem. Z hlavní zámecké budovy se zachovaly unikátní gotické sklepy druhé poloviny 14. století, které jsou nádhernou ukázkou stavebního umění dřívějších mistrů.
Od června roku 2003 je hrad poprvé volně přístupný široké veřejnosti a k dispozici je průvodce, který návštěvníkům podá výklad o historii hradu a umožní prohlídku hradních sklepení.
V současné době vrcholí rehabilitace jediného zachovaného objektu v areálu hradního jádra, východní brány. V prostorách tohoto malebného stavení je připravována interiérová expozice jejíž otevření je plánováno v roce 2007.
V těsném sousedství se nachází půvabný renesanční letohrádek, zvaný Červený dům, postavený Jiřím Jetřichem Berkou roku 1583. Za zmínku stojí také nedaleký kostel Sv. Kříže, spojovaný s účastí parléřovské stavební huti.
Nádvoří hradu nyní slouží jako scéna pod širým nebem pro kulturní akce viz. kulturní program.